Stručný přehled dávkování vybraných léků.
Uvedený seznam představuje velmi stručný přehled základního dávkování vybraných léků. Rozhodně nemůže postihnout veškeré, mnohdy velmi specifické, klinické situace v neonatální péči. Zejména v rámci neonatální intenzivní péče se setkáváme s celou řadou situací, kdy je nutné dávkovací schémata velmi výrazným způsobem individualizovat.
Uvedený materiál nelze považovat za „univerzální dogma“, které je schopno vyřešit veškeré problémy týkající se dávkovacích schémat uvedených léků.
Aciklovir
Skupina
Antivirotikum
Indikace
Léčba a profylaxe infekcí vyvolaných HSV (Herpes virus hominis), VZV (virus Varicella zoster), včetně rozvinutých plicních forem a postižení CNS (HSV meningoencephalitis). Problematika prepartální a časné postnatální infekce herpetickými viry je podrobně zpracována mezioborovým doporučeným postupem České lékařské společnosti.
Dávkování
Terapie: i. v.: 20 mg/kg v intervalu 8 hodin. Celková denní dávka 60mg/kg/den. Obvyklá délka léčby 14–21 dnů.
Profylaxe: p. o.: 20 mg/kg v intervalu 6 hodin po dobu 5 dnů. Případně použít i. v. aplikační schéma, pokud není možné podávat enterálně. Profylaxe se doplňuje jednorázovou aplikací hyperimunního imunoglobulinu.
Adenosin
Skupina
Antiarytmikum
Indikace
Lék první pomoci při novorozenecké supraventrikulární tachykardii na základě W-P-W syndromu (re-entry).
Dávkování
50 μg/kg formou co nejrychlejšího i. v. bolusu. Při neuspokojivé terapeutické odpovědi zvyšujeme dávku o 50 μg/kg po 2 minutách, pokud není dosaženo konverze na sinusový rytmus. Obvyklá maximální jednotlivá dávka je 250 μg/kg. S výhodou je aplikace cestou centrálního žilního katetru.
Adrenalin
Skupina
Sympatomimetikum (katecholamin)
Indikace
Resuscitace, kardiální selhání, anafylaxe.
Dávkování
Resuscitace: 10–30 μg/kg formou i. v. bolusu (případně intrakardiálně).
(100 μg/kg endotracheálně – od této aplikace se upouští)
Kontinuální infuze: Obvykle aplikaci zahajujeme dávkou 0,1 μg/kg/min a dávku zvyšujeme dle terapeutické odpovědi. Obvyklá maximální dávka je 1 μg/kg/min, v kritických případech se připouští dávka vyšší (až 1,5 μg/kg/min).
Poznámka
Dávky používané při resuscitaci novorozenců v praxi bývají vyšší, než jsou dávky uváděné v oficiálních doporučeních.
Alprostadil (PGE1)
Skupina
Vazodilatans (prostaglandin)
Indikace
Dučej-dependentní srdeční vady (Fallotova tetralogie, hypoplazie levého srdce, transpozice velkých arterií, koarktace aorty, aortální stenóza, přerušený aortální oblouk, plicní stenóza, plicní atrezie, trikuspidální atrezie) – udržení otevřené tepenné dučeje k zajištění přežití do primárního kardiochirurgického zákroku.
Dávkování
Kontinuální infuze: 0,05–0,2 μg/kg/min. Obvykle se aplikace zahajuje na dolní hranici dávkovacího rozmezí a dle terapeutické odpovědi se dávka zvyšuje přibližně v intervalu 30 minut. Použití vyšší iniciální dávky většinou nemá vyšší efektivitu, ale je spojeno s větším rizikem nežádoucích účinků.
Amfotericin B
Skupina
Polyenové antimykotikum
Indikace
Systémové invazivní mykotické infekce.
Dávkování
Obvykle se léčba zahajuje dávkou 0,2–0,5 mg/kg 1x denně. Dávku plynule zvyšujeme na 0,5–1,0 mg/kg 1x denně. Denní dávka se aplikuje formou i. v. infuze během 6–8 hodin. Léčba je dlouhodobá, ve většině případů 4–8 týdnů. Celková kumulativní dávka pro celou léčbu je 20–30 mg/kg. V připraveném roztoku by neměla koncentrace amfotericinu přesáhnout 0,1 mg/ml.
Poznámka
S ohledem na značnou toxicitu je klasická forma amfotericinu nahrazována preparáty, ve kterých je amfotericin vázán ve formě lipidového komplexu, případně preparáty lipozomálními. Tyto přípravky se vyznačují srovnatelnou účinností a lepší snášenlivostí. Pozor! Dávkování lipozomálních a lipidových komplexů amfotericinu se výrazně liší!
Amfotericin B Lipidový komplex (Abelcet)
Skupina
Polyenové antimykotikum (lipidový komplex)
Indikace
Systémové mykotické infekce.
Dávkování
Obvykle 5 mg/kg/dávku 1x denně formou i. v. infuze během 2 hodin. Celková doba léčby je obvykle 20–30 dnů, dle klinického stavu pacienta. Celková kumulativní dávka se pohybuje od 100 do 200 mg/kg.
Amfotericin B Liposomal (Ambisome)
Skupina
Polyenové antimykotikum (lipozomální forma)
Indikace
Systémové invazivní mykotické infekce.
Dávkování
Obvykle 5–7 mg/kg/dávku 1x denně formou i. v. infuze během 2 hodin. Celková doba léčby je obvykle 3–6 týdnů dle klinického stavu pacienta. Při léčbě mykotických infekcí CNS je vhodné používat dávky na horní hranici uvedeného rozmezí. Finální koncentrace infuzního roztoku by neměla přesahovat 2 mg/ml.
Amikacin
Skupina
Aminoglykosidové antibiotikum
Indikace
Rezervní ATB. Léčba závažných infekcí vyvolaných zejména gramnegativními bakteriemi rezistentními na jiná ATB.
Dávkování
Orientační dávkovací schéma podle postkoncepčního a postnatálního stáří ukazuje tabulka. Dávkovací schéma je nutné optimalizovat na základě stanovení sérových koncentrací.
Gestační stáří (týdny) | Stáří (dny) | Jednotlivá dávka (mg/kg) | Interval podávání (hodiny) | Celková denní dávka (mg/kg/den) |
≤ 29 * | ≤ 7 | 18 | 48 | 9 |
≤ 29 * | 8–28 | 15 | 36 | 10 |
≤ 29 * | ≥ 29 | 15 | 24 | 15 |
30–34 | ≤ 7 | 18 | 36 | 9 |
30–34 | ≥ 8 | 15 | 24 | 10 |
≥ 35 | Všichni | 15 | 24 | 15 |
Poznámka
Monitorace hladin přípravku při léčbě trvající více než 3–4 dny je nutná zejména pro zhodnocení dostatečné účinnosti. Vrcholovou koncentraci (Cmax) stanovujeme 30 minut po ukončení i. v. aplikace, nebo 1 hodinu po i. m. aplikaci. Minimální hladinu (Cmin) stanovujeme před aplikací dávky. Pro optimální účinnost by měl být poměr Cmax/MIC ≥ 8 : 1. Rozsah Cmax: 20–30 μg/ml, Cmin: 2–5 (10) μg/ml. (Vyšší Cmin pro rezistentní koaguláza negativní stafylokoky).
Dle hladiny v séru 24 hodin po aplikaci dávky lze zhruba odhadnout biologický poločas (t1/2) a provést orientační úpravu dávkovacího intervalu.
Hladina 24 hodin po aplikaci (μg/ml) | Biologický poločas (hodiny) | Dávkovací interval (hodiny) |
≤ 5 | ≈ 9 | 24 |
5,1–8,0 | ≈ 12 | 36 |
8,1–10,5 | ≈ 16 | 48 |
≥ 10,6 | >>>>?? | znovu hladinu za 24 hod |
Ampicilin
Skupina
Aminopenicilin (β-laktamové antibiotikum)
Indikace
Široce používané ATB pro empirickou léčbu časných novorozeneckých infekcí, nejčastěji v kombinaci s aminoglykosidem.
Dávkování
U GBS sepse a meningitidy obvykle podáváme 100 mg/kg/dávku v intervalu dle postkoncepčního a postnatálního stáří (viz tabulka). V ostatních indikacích je obvyklé dávkování uvedené v tabulce.
Gestační stáří (týdny) | Stáří (dny) | Jednotlivá dávka (mg/kg) | Interval podávání (hodiny) | Celková denní dávka (mg/kg/den) |
≤ 29 | ≤ 28 | 25–50 | 12 | 50-100 |
> 28 | 25–50 | 8 | 75-150 | |
30–36 | ≤ 14 | 25-50 | 12 | 50-100 |
> 14 | 25-50 | 8 | 75-150 | |
37–44 | ≤ 7 | 25–50 | 12 | 50–100 |
> 7 | 25–50 | 8 | 75–150 | |
≥ 45 | všichni | 25-50 | 6 | 100-200 |
Ampicilin / Sulbaktam
Skupina
Aminopenicilin s inhibitorem β-laktamázy
Indikace
Infekce vyvolané citlivými bakteriálními kmeny.
Dávkování
Dávkování se řídí dle Ampicilinu.
Poznámka
Řada β-laktamáz (zejména plasmidových) je k účinkům sulbaktamu rezistentní. Všechny inhibitory β-laktamáz působí současně výraznou indukci jejich produkce.
Atropin
Skupina
Parasympatolytikum (anticholinergikum)
Indikace
Vagová bradykardie, premedikace před anestezií jako prevence vagové bradykardie.
Dávkování
I. v. aplikace: Obvykle 10–30 μg/kg pomalým i. v. bolusem aplikovaným během 1 minuty. Dávku je při neuspokojivé klinické odpovědi možné opakovat s odstupem 10–15 minut až do celkové dávky 40–50 μg/kg.
P. o. aplikace: Léčbu zahajujeme obvykle dávkou 20 μg/kg/dávku, dávku podáváme v intervalu 4–6 hodin. Dle terapeutické odpovědi je možné dávku postupně zvyšovat až do 90 μg/kg/dávku.
Poznámka
Během léčby je nutné kontinuálně monitorovat srdeční akci. Dávku je nutné pečlivě kontrolovat. Případné předávkování může vyžadovat sedaci barbituráty s nutností podpůrné ventilace. Aplikace neostigminu může část příznaků předávkování potlačit.
Azithromycin
Skupina
Makrolidové – azalidové antibiotikum
Indikace
Léčba citlivých atypických infekcí (chlamydia, mycoplasma, ureaplasma), pertuse.
Dávkování
Obvykle podáváme 10 mg/kg/dávku 1x denně formou i.v. infuze v trvání minimálně 60 minut. Při léčbě atypické pneumonie aplikujeme 20 mg/kg/den i.v. v jedné denní dávce. Celková doba léčby by měla být minimálně 5–7 dnů. Přípravek je nutné před aplikací ředit, maximální koncentrace infuzního roztoku by neměla překročit 1–2 mg/ml.
Poznámka
Vzhledem k obecně velmi obtížné predikci biologické dostupnosti léků po p. o. aplikaci v novorozeneckém věku je nutno preferovat parenterální aplikační formu.
Cefazolin
Skupina
Cefalosporinové antibiotikum I. generace
Indikace
Lehčí až středně těžké infekce vyvolané citlivými mikroorganismy. Perioperační profylaxe (chráněné koagulum). Není vhodný pro léčbu nozokomiálních infekcí.
Dávkování
Obvyklá celková denní dávka je 50–100 mg/kg/den i. v. nebo i. m., u závažných infekcí může být zvýšena na 100–150 mg/kg/den. Obvykle se podává 25-50 mg/kg/dávku, interval se řídí postnatálním a post-koncepčním stářím.
Gestační stáří (týdny) | Stáří (dny) | Jednotlivá dávka (mg/kg) | Interval podávání (hodiny) |
≤ 29 | ≤ 28 | 25–(50) | 12 |
> 28 | 8 | ||
30–36 | ≤ 14 | 25–(50) | 12 |
> 14 | 8 | ||
37–44 | ≤ 7 | 25–(50) | 12 |
> 7 | 8 | ||
≥ 45 | všichni | 25–(50) | 6 |
Poznámka
Cefalosporiny patří k silným induktorům bakteriálních β-laktamáz. Během léčby může dojít ke změně citlivosti. Tato vlastnost se vyskytuje zejména u kmenů Enterobacter cloacae.
Cefepim
Skupina
Cefalosporinové antibiotikum IV. generace
Indikace
Těžké, zejména nozokomiální infekce vyvolané mikroorganismy s vysokým stupněm rezistence. Rezervní ATB.
Dávkování
Obvykle se doporučuje v prvních 28 dnech života podávat 50 mg/kg/dávku v intervalu 12 hodin. V pozdějším věku je doporučeno podávat 30 mg/kg/dávku v intervalu 8 hodin. Při léčbě těžkých infekcí, případně meningitidy vyvolané Pseudomonas aeruginosa a Enterobacter spp., používáme 50 mg/kg/dávku v intervalu 12 hodin.
Cefotaxim
Skupina
Cefalosporinové antibiotikum III. generace
Indikace
Těžké infekce vyvolané citlivými mikroorganismy, včetně bakteriální meningitidy a nozokomiálních infekcí. Gonokokové infekce novorozenců. Rezervní antibiotikum.
Dávkování
Obvykle se aplikuje 50–100 mg/kg/den ve dvou až třech dílčích dávkách. Při těžkých infekcích lze dávky zvýšit až na 200 mg/kg/den. Obvykle podáváme 25–50 mg/kg/dávku, orientační dávkování uvádí tabulka.
Gestační stáří (týdny) | Stáří (dny) | Jednotlivá dávka (mg/kg) | Interval podávání (hodiny) |
≤ 29 | ≤ 28 | 25–50 | 12 |
> 28 | 8 | ||
30–36 | ≤ 14 | 25–50 | 12 |
> 14 | 8 | ||
37–44 | ≤ 7 | 25–50 | 12 |
> 7 | 8 | ||
≥ 45 | všichni | 25–50 | 6 |
Cefoxitin
Skupina
Cefalosporinové antibiotikum II. generace
Indikace
V neonatologii prakticky výhradně pro léčbu anaerobních infekcí (kožní, nitrobřišní, močové).
Dávkování
Viz tabulka.
Gestační stáří (týdny) | Stáří (dny) | Jednotlivá dávka (mg/kg) | Interval podávání (hodiny) |
≤ 29 | ≤ 28 | 25–40 | 12 |
> 28 | 8 | ||
30–36 | ≤ 14 | 25–40 | 12 |
> 14 | 8 | ||
37–44 | ≤ 7 | 25–40 | 12 |
> 7 | 8 | ||
≥ 45 | všichni | 25–40 | 6 |
Ceftazidim
Skupina
Cefalosporinové antibiotikum III. generace
Indikace
Těžké infekce vyvolané citlivými, zejména gramnegativními mikroorganismy, včetně infekcí vyvolaných Pseudomonas aeruginosa. Rezervní antibiotikum.
Dávkování
Obvykle podáváme 30–50 mg/kg/dávku v intervalu dle postnatálního a postkoncepčního stáří dle tabulky.
Gestační stáří (týdny) | Stáří (dny) | Jednotlivá dávka (mg/kg) | Interval podávání (hodiny) |
≤ 29 | ≤ 28 | 30-50 | 12 |
> 28 | 8 | ||
30–36 | ≤ 14 | 30-50 | 12 |
> 14 | 8 | ||
37–44 | ≤ 7 | 30-50 | 12 |
> 7 | 8 | ||
≥ 45 | všichni | 30-50 | 6 |
Cefuroxim
Skupina
Cefalosporinové antibiotikum II. generace
Indikace
Léčba infekcí vyvolaných citlivými mikroorganismy.
Dávkování
Viz tabulka.
Gestační stáří (týdny) | Stáří (dny) | Jednotlivá dávka (mg/kg) | Interval podávání (hodiny) |
≤ 29 | ≤ 28 | 25-40 | 12 |
> 28 | 8 | ||
30–36 | ≤ 14 | 25-40 | 12 |
> 14 | 8 | ||
37–44 | ≤ 7 | 25-40 | 12 |
> 7 | 8 | ||
≥ 45 | všichni | 25-40 | 6 |
Dexamethason
Skupina
Glukokortikoid
Indikace
Postextubační edém laryngu, chronické plicní onemocnění (CLD) / bronchopulmonální dysplazie (BPD), stabilizace kapilární membrány při excesivním kapilárním úniku.
Dávkování
Prevence rozvoje BPD/CLD (DART trial protokol):
1.–3. den léčby: 0,15 mg/kg/den ve 2 dílčích dávkách v intervalu 12 hodin i.v.
4.–6. den léčby: 0,10 mg/kg/den ve 2 dílčích dávkách v intervalu 12 hodin i.v.
7.–8. den léčby: 0,05 mg/kg/den ve 2 dílčích dávkách v intervalu 12 hodin. i.v.
9.–10. den léčby: 0,02 mg/kg/den ve 2 dílčích dávkách v intervalu 12 hodin. i.v.
Při uspokojivém terapeutickém efektu je možné redukovat délku kúry.
Ovlivnění postextubačního laryngeálního edému:
Obvykle 2–3 dávky 0,2 mg/kg/dávka v intervalu 6–8 hodin. První dávka by měla být aplikována 4 hodiny před plánovanou extubací.
Poznámka
Dohoda o zpřísnění indikačních kritériích použití Dexamethasonu při prevenci CLD/BPD z roku 2002:
* Léčbu vyhradit skupině pacientů s nejvyšším stupněm rizika.
* Použití co nejnižších dávek při zachování účinnosti.
* Případnou léčbu zahajovat nejlépe mezi 7.–14. dnem života.
* Nepoužívat souběžně Indometacin/Ibuprofen
Diazepam
Skupina
Antikonvulzivum, anxiolytikum, benzodiazepin
Indikace
Léčba křečí při selhání terapie fenobarbitalem.
Dávkování
Pro kontrolu křečového stavu (status epilepticus) je dávkovací rozmezí relativně široké (0,1–3 mg/kg). Obvykle se iniciálně podává 0,2–0,5 mg/kg a dávka se dle potřeby opakuje.
Poznámka
Přípravek svým složením (pomocné látky) významně dráždí cévní stěnu a může způsobovat trombózy. Při rychlé aplikaci může vyvolat hypotenzi i depresi dechového centra. Možnost rychlého nástupu tolerance a následného abstinenčního syndromu.
Digoxin
Skupina
Kardiotonikum, antiarytmikum, srdeční glykosid
Indikace
Léčba kardiální insuficience se sníženou kontraktilitou myokardu, léčba supraventrikulární tachykardie, síňové fibrilace a atriálního flutteru.
Dávkování
Léčba je obvykle zahajována úvodní nasycovací dávkou a dále pokračuje aplikací udržovacích dávek. Pokud to klinický stav pacienta dovoluje, je bezpečnější dávku zvyšovat postupně a titrovat ji dle sérových koncentrací. Rozmezí terapeutických sérových koncentrací je 0,8–2 ng/ml.
Nasycovací dávka | Nasycovací dávka | Udržovací dávka | Udržovací dávka | ||
Gestační stáří (týdny) | i. v. (μg/kg) | p. o. (μg/kg) | i. v. (μg/kg) | p. o. (μg/kg) | Interval (hodiny) |
≤ 29 | 15 | 20 | 4 | 5 | 24 |
30–36 | 20 | 25 | 5 | 6 | 24 |
37–48 | 30 | 40 | 4 | 5 | 12 |
≥ 48 | 40 | 50 | 5 | 6 | 12 |
Poznámka
Výpočet i přípravu dávky je nutné velmi pečlivě kontrolovat, předávkování může být smrtelné ! Je nutné kontrolovat možné lékové interakce s ostatní medikací.
Dobutamin
Skupina
Sympatomimetikum (katecholamin)
Indikace
Hypotenze a hypoperfuze na podkladě myokardiální dysfunkce se snížením srdečního výdeje.
Dávkování
Přípravek je nutné aplikovat formou plynulé kontinuální infuze. Obvyklá dávka je 2–25 μg/kg/min, v kritických případech se připouští použití i vyšších dávek.
Dopamin
Skupina
Sympatomimetikum (katecholamin)
Indikace
Hypotenze, myokardiální dysfunkce – možno v kombinaci s dobutaminem.
Dávkování
Obvyklé rozmezí dávek je 2–10 μg/kg/min. Při nedostatečném terapeutickém efektu je možné použít dávku do 25 μg/kg/min. Léčbu zahajujeme nízkými dávkami a titrujeme dle terapeutické odpovědi.
Fenobarbital
Skupina
Antiepileptikum, antikonvulzivum, barbiturát
Indikace
Akutní léčba novorozeneckých křečí, peripartální asfyxie.
Dávkování
Obvyklá iniciální dávka: při křečových stavech je 20 mg/kg/dávka i. v. Při přetrvávajících křečích opakujeme podání 5–10 mg/kg/dávka i. v. s odstupem 40–60 minut do celkové dávky 40 mg/kg.
Udržovací dávka: obvykle v rozmezí 2–4 mg/kg/den v prvních dvou týdnech života a 4–6 mg/kg/den u novorozenců starších dvou týdnů. Udržovací dávky se obvykle podávají p. o. formou ve 2–3 dílčích denních dávkách (po 8–12 hodinách).
Poznámka
Vzhledem k vysoké interindividuální variabilitě farmakokinetiky u novorozenců je nutné dávkovací schéma upravit dle monitorace sérových koncentrací vzhledem k vysokému riziku kumulace. Obvyklé terapeutické sérové hladiny jsou v novorozeneckém období 20–40 mg/l (90–180 μmol/l). Stanovení sérové hladiny by mělo být provedeno po 3–4 dnech udržovací léčby před aplikací dávky.