Stručný přehled dávkování vybraných léků.
Uvedený seznam představuje velmi stručný přehled základního dávkování vybraných léků. Rozhodně nemůže postihnout veškeré, mnohdy velmi specifické, klinické situace v neonatální péči. Zejména v rámci neonatální intenzivní péče se setkáváme s celou řadou situací, kdy je nutné dávkovací schémata velmi výrazným způsobem individualizovat.
Uvedený materiál nelze považovat za „univerzální dogma“, které je schopno vyřešit veškeré problémy týkající se dávkovacích schémat uvedených léků.
Aciklovir
Skupina
Antivirotikum
Indikace
Léčba a profylaxe infekcí vyvolaných HSV (Herpes virus hominis), VZV (virus Varicella zoster), včetně rozvinutých plicních forem a postižení CNS (HSV meningoencephalitis). Problematika prepartální a časné postnatální infekce herpetickými viry je podrobně zpracována mezioborovým doporučeným postupem České lékařské společnosti.
Dávkování
Terapie: i. v.: 20 mg/kg v intervalu 8 hodin. Celková denní dávka 60mg/kg/den. Obvyklá délka léčby 14–21 dnů.
Profylaxe: p. o.: 20 mg/kg v intervalu 6 hodin po dobu 5 dnů. Případně použít i. v. aplikační schéma, pokud není možné podávat enterálně. Profylaxe se doplňuje jednorázovou aplikací hyperimunního imunoglobulinu.
Adenosin
Skupina
Antiarytmikum
Indikace
Lék první pomoci při novorozenecké supraventrikulární tachykardii na základě W-P-W syndromu (re-entry).
Dávkování
50 μg/kg formou co nejrychlejšího i. v. bolusu. Při neuspokojivé terapeutické odpovědi zvyšujeme dávku o 50 μg/kg po 2 minutách, pokud není dosaženo konverze na sinusový rytmus. Obvyklá maximální jednotlivá dávka je 250 μg/kg. S výhodou je aplikace cestou centrálního žilního katetru.
Adrenalin
Skupina
Sympatomimetikum (katecholamin)
Indikace
Resuscitace, kardiální selhání, anafylaxe.
Dávkování
Resuscitace: 10–30 μg/kg formou i. v. bolusu (případně intrakardiálně).
(100 μg/kg endotracheálně – od této aplikace se upouští)
Kontinuální infuze: Obvykle aplikaci zahajujeme dávkou 0,1 μg/kg/min a dávku zvyšujeme dle terapeutické odpovědi. Obvyklá maximální dávka je 1 μg/kg/min, v kritických případech se připouští dávka vyšší (až 1,5 μg/kg/min).
Poznámka
Dávky používané při resuscitaci novorozenců v praxi bývají vyšší, než jsou dávky uváděné v oficiálních doporučeních.
Alprostadil (PGE1)
Skupina
Vazodilatans (prostaglandin)
Indikace
Dučej-dependentní srdeční vady (Fallotova tetralogie, hypoplazie levého srdce, transpozice velkých arterií, koarktace aorty, aortální stenóza, přerušený aortální oblouk, plicní stenóza, plicní atrezie, trikuspidální atrezie) – udržení otevřené tepenné dučeje k zajištění přežití do primárního kardiochirurgického zákroku.
Dávkování
Kontinuální infuze: 0,05–0,2 μg/kg/min. Obvykle se aplikace zahajuje na dolní hranici dávkovacího rozmezí a dle terapeutické odpovědi se dávka zvyšuje přibližně v intervalu 30 minut. Použití vyšší iniciální dávky většinou nemá vyšší efektivitu, ale je spojeno s větším rizikem nežádoucích účinků.
Amfotericin B
Skupina
Polyenové antimykotikum
Indikace
Systémové invazivní mykotické infekce.
Dávkování
Obvykle se léčba zahajuje dávkou 0,2–0,5 mg/kg 1x denně. Dávku plynule zvyšujeme na 0,5–1,0 mg/kg 1x denně. Denní dávka se aplikuje formou i. v. infuze během 6–8 hodin. Léčba je dlouhodobá, ve většině případů 4–8 týdnů. Celková kumulativní dávka pro celou léčbu je 20–30 mg/kg. V připraveném roztoku by neměla koncentrace amfotericinu přesáhnout 0,1 mg/ml.
Poznámka
S ohledem na značnou toxicitu je klasická forma amfotericinu nahrazována preparáty, ve kterých je amfotericin vázán ve formě lipidového komplexu, případně preparáty lipozomálními. Tyto přípravky se vyznačují srovnatelnou účinností a lepší snášenlivostí. Pozor! Dávkování lipozomálních a lipidových komplexů amfotericinu se výrazně liší!
Amfotericin B Lipidový komplex (Abelcet)
Skupina
Polyenové antimykotikum (lipidový komplex)
Indikace
Systémové mykotické infekce.
Dávkování
Obvykle 5 mg/kg/dávku 1x denně formou i. v. infuze během 2 hodin. Celková doba léčby je obvykle 20–30 dnů, dle klinického stavu pacienta. Celková kumulativní dávka se pohybuje od 100 do 200 mg/kg.
Amfotericin B Liposomal (Ambisome)
Skupina
Polyenové antimykotikum (lipozomální forma)
Indikace
Systémové invazivní mykotické infekce.
Dávkování
Obvykle 5–7 mg/kg/dávku 1x denně formou i. v. infuze během 2 hodin. Celková doba léčby je obvykle 3–6 týdnů dle klinického stavu pacienta. Při léčbě mykotických infekcí CNS je vhodné používat dávky na horní hranici uvedeného rozmezí. Finální koncentrace infuzního roztoku by neměla přesahovat 2 mg/ml.
Amikacin
Skupina
Aminoglykosidové antibiotikum
Indikace
Rezervní ATB. Léčba závažných infekcí vyvolaných zejména gramnegativními bakteriemi rezistentními na jiná ATB.
Dávkování
Orientační dávkovací schéma podle postkoncepčního a postnatálního stáří ukazuje tabulka. Dávkovací schéma je nutné optimalizovat na základě stanovení sérových koncentrací.
| Gestační stáří (týdny) | Stáří (dny) | Jednotlivá dávka (mg/kg) | Interval podávání (hodiny) | Celková denní dávka (mg/kg/den) |
| ≤ 29 * | ≤ 7 | 18 | 48 | 9 |
| ≤ 29 * | 8–28 | 15 | 36 | 10 |
| ≤ 29 * | ≥ 29 | 15 | 24 | 15 |
| 30–34 | ≤ 7 | 18 | 36 | 9 |
| 30–34 | ≥ 8 | 15 | 24 | 10 |
| ≥ 35 | Všichni | 15 | 24 | 15 |
Poznámka
Monitorace hladin přípravku při léčbě trvající více než 3–4 dny je nutná zejména pro zhodnocení dostatečné účinnosti. Vrcholovou koncentraci (Cmax) stanovujeme 30 minut po ukončení i. v. aplikace, nebo 1 hodinu po i. m. aplikaci. Minimální hladinu (Cmin) stanovujeme před aplikací dávky. Pro optimální účinnost by měl být poměr Cmax/MIC ≥ 8 : 1. Rozsah Cmax: 20–30 μg/ml, Cmin: 2–5 (10) μg/ml. (Vyšší Cmin pro rezistentní koaguláza negativní stafylokoky).
Dle hladiny v séru 24 hodin po aplikaci dávky lze zhruba odhadnout biologický poločas (t1/2) a provést orientační úpravu dávkovacího intervalu.
| Hladina 24 hodin po aplikaci (μg/ml) | Biologický poločas (hodiny) | Dávkovací interval (hodiny) |
| ≤ 5 | ≈ 9 | 24 |
| 5,1–8,0 | ≈ 12 | 36 |
| 8,1–10,5 | ≈ 16 | 48 |
| ≥ 10,6 | >>>>?? | znovu hladinu za 24 hod |
Ampicilin
Skupina
Aminopenicilin (β-laktamové antibiotikum)
Indikace
Široce používané ATB pro empirickou léčbu časných novorozeneckých infekcí, nejčastěji v kombinaci s aminoglykosidem.
Dávkování
U GBS sepse a meningitidy obvykle podáváme 100 mg/kg/dávku v intervalu dle postkoncepčního a postnatálního stáří (viz tabulka). V ostatních indikacích je obvyklé dávkování uvedené v tabulce.
| Gestační stáří (týdny) | Stáří (dny) | Jednotlivá dávka (mg/kg) | Interval podávání (hodiny) | Celková denní dávka (mg/kg/den) |
| ≤ 29 | ≤ 28 | 25–50 | 12 | 50-100 |
| > 28 | 25–50 | 8 | 75-150 | |
| 30–36 | ≤ 14 | 25-50 | 12 | 50-100 |
| > 14 | 25-50 | 8 | 75-150 | |
| 37–44 | ≤ 7 | 25–50 | 12 | 50–100 |
| > 7 | 25–50 | 8 | 75–150 | |
| ≥ 45 | všichni | 25-50 | 6 | 100-200 |
Ampicilin / Sulbaktam
Skupina
Aminopenicilin s inhibitorem β-laktamázy
Indikace
Infekce vyvolané citlivými bakteriálními kmeny.
Dávkování
Dávkování se řídí dle Ampicilinu.
Poznámka
Řada β-laktamáz (zejména plasmidových) je k účinkům sulbaktamu rezistentní. Všechny inhibitory β-laktamáz působí současně výraznou indukci jejich produkce.
Atropin
Skupina
Parasympatolytikum (anticholinergikum)
Indikace
Vagová bradykardie, premedikace před anestezií jako prevence vagové bradykardie.
Dávkování
I. v. aplikace: Obvykle 10–30 μg/kg pomalým i. v. bolusem aplikovaným během 1 minuty. Dávku je při neuspokojivé klinické odpovědi možné opakovat s odstupem 10–15 minut až do celkové dávky 40–50 μg/kg.
P. o. aplikace: Léčbu zahajujeme obvykle dávkou 20 μg/kg/dávku, dávku podáváme v intervalu 4–6 hodin. Dle terapeutické odpovědi je možné dávku postupně zvyšovat až do 90 μg/kg/dávku.
Poznámka
Během léčby je nutné kontinuálně monitorovat srdeční akci. Dávku je nutné pečlivě kontrolovat. Případné předávkování může vyžadovat sedaci barbituráty s nutností podpůrné ventilace. Aplikace neostigminu může část příznaků předávkování potlačit.
Azithromycin
Skupina
Makrolidové – azalidové antibiotikum
Indikace
Léčba citlivých atypických infekcí (chlamydia, mycoplasma, ureaplasma), pertuse.
Dávkování
Obvykle podáváme 10 mg/kg/dávku 1x denně formou i.v. infuze v trvání minimálně 60 minut. Při léčbě atypické pneumonie aplikujeme 20 mg/kg/den i.v. v jedné denní dávce. Celková doba léčby by měla být minimálně 5–7 dnů. Přípravek je nutné před aplikací ředit, maximální koncentrace infuzního roztoku by neměla překročit 1–2 mg/ml.
Poznámka
Vzhledem k obecně velmi obtížné predikci biologické dostupnosti léků po p. o. aplikaci v novorozeneckém věku je nutno preferovat parenterální aplikační formu.
Cefazolin
Skupina
Cefalosporinové antibiotikum I. generace
Indikace
Lehčí až středně těžké infekce vyvolané citlivými mikroorganismy. Perioperační profylaxe (chráněné koagulum). Není vhodný pro léčbu nozokomiálních infekcí.
Dávkování
Obvyklá celková denní dávka je 50–100 mg/kg/den i. v. nebo i. m., u závažných infekcí může být zvýšena na 100–150 mg/kg/den. Obvykle se podává 25-50 mg/kg/dávku, interval se řídí postnatálním a post-koncepčním stářím.
| Gestační stáří (týdny) | Stáří (dny) | Jednotlivá dávka (mg/kg) | Interval podávání (hodiny) |
| ≤ 29 | ≤ 28 | 25–(50) | 12 |
| > 28 | 8 | ||
| 30–36 | ≤ 14 | 25–(50) | 12 |
| > 14 | 8 | ||
| 37–44 | ≤ 7 | 25–(50) | 12 |
| > 7 | 8 | ||
| ≥ 45 | všichni | 25–(50) | 6 |
Poznámka
Cefalosporiny patří k silným induktorům bakteriálních β-laktamáz. Během léčby může dojít ke změně citlivosti. Tato vlastnost se vyskytuje zejména u kmenů Enterobacter cloacae.
Cefepim
Skupina
Cefalosporinové antibiotikum IV. generace
Indikace
Těžké, zejména nozokomiální infekce vyvolané mikroorganismy s vysokým stupněm rezistence. Rezervní ATB.
Dávkování
Obvykle se doporučuje v prvních 28 dnech života podávat 50 mg/kg/dávku v intervalu 12 hodin. V pozdějším věku je doporučeno podávat 30 mg/kg/dávku v intervalu 8 hodin. Při léčbě těžkých infekcí, případně meningitidy vyvolané Pseudomonas aeruginosa a Enterobacter spp., používáme 50 mg/kg/dávku v intervalu 12 hodin.
Cefotaxim
Skupina
Cefalosporinové antibiotikum III. generace
Indikace
Těžké infekce vyvolané citlivými mikroorganismy, včetně bakteriální meningitidy a nozokomiálních infekcí. Gonokokové infekce novorozenců. Rezervní antibiotikum.
Dávkování
Obvykle se aplikuje 50–100 mg/kg/den ve dvou až třech dílčích dávkách. Při těžkých infekcích lze dávky zvýšit až na 200 mg/kg/den. Obvykle podáváme 25–50 mg/kg/dávku, orientační dávkování uvádí tabulka.
| Gestační stáří (týdny) | Stáří (dny) | Jednotlivá dávka (mg/kg) | Interval podávání (hodiny) |
| ≤ 29 | ≤ 28 | 25–50 | 12 |
| > 28 | 8 | ||
| 30–36 | ≤ 14 | 25–50 | 12 |
| > 14 | 8 | ||
| 37–44 | ≤ 7 | 25–50 | 12 |
| > 7 | 8 | ||
| ≥ 45 | všichni | 25–50 | 6 |
Cefoxitin
Skupina
Cefalosporinové antibiotikum II. generace
Indikace
V neonatologii prakticky výhradně pro léčbu anaerobních infekcí (kožní, nitrobřišní, močové).
Dávkování
Viz tabulka.
| Gestační stáří (týdny) | Stáří (dny) | Jednotlivá dávka (mg/kg) | Interval podávání (hodiny) |
| ≤ 29 | ≤ 28 | 25–40 | 12 |
| > 28 | 8 | ||
| 30–36 | ≤ 14 | 25–40 | 12 |
| > 14 | 8 | ||
| 37–44 | ≤ 7 | 25–40 | 12 |
| > 7 | 8 | ||
| ≥ 45 | všichni | 25–40 | 6 |
Ceftazidim
Skupina
Cefalosporinové antibiotikum III. generace
Indikace
Těžké infekce vyvolané citlivými, zejména gramnegativními mikroorganismy, včetně infekcí vyvolaných Pseudomonas aeruginosa. Rezervní antibiotikum.
Dávkování
Obvykle podáváme 30–50 mg/kg/dávku v intervalu dle postnatálního a postkoncepčního stáří dle tabulky.
| Gestační stáří (týdny) | Stáří (dny) | Jednotlivá dávka (mg/kg) | Interval podávání (hodiny) |
| ≤ 29 | ≤ 28 | 30-50 | 12 |
| > 28 | 8 | ||
| 30–36 | ≤ 14 | 30-50 | 12 |
| > 14 | 8 | ||
| 37–44 | ≤ 7 | 30-50 | 12 |
| > 7 | 8 | ||
| ≥ 45 | všichni | 30-50 | 6 |
Cefuroxim
Skupina
Cefalosporinové antibiotikum II. generace
Indikace
Léčba infekcí vyvolaných citlivými mikroorganismy.
Dávkování
Viz tabulka.
| Gestační stáří (týdny) | Stáří (dny) | Jednotlivá dávka (mg/kg) | Interval podávání (hodiny) |
| ≤ 29 | ≤ 28 | 25-40 | 12 |
| > 28 | 8 | ||
| 30–36 | ≤ 14 | 25-40 | 12 |
| > 14 | 8 | ||
| 37–44 | ≤ 7 | 25-40 | 12 |
| > 7 | 8 | ||
| ≥ 45 | všichni | 25-40 | 6 |
Dexamethason
Skupina
Glukokortikoid
Indikace
Postextubační edém laryngu, chronické plicní onemocnění (CLD) / bronchopulmonální dysplazie (BPD), stabilizace kapilární membrány při excesivním kapilárním úniku.
Dávkování
Prevence rozvoje BPD/CLD (DART trial protokol):
1.–3. den léčby: 0,15 mg/kg/den ve 2 dílčích dávkách v intervalu 12 hodin i.v.
4.–6. den léčby: 0,10 mg/kg/den ve 2 dílčích dávkách v intervalu 12 hodin i.v.
7.–8. den léčby: 0,05 mg/kg/den ve 2 dílčích dávkách v intervalu 12 hodin. i.v.
9.–10. den léčby: 0,02 mg/kg/den ve 2 dílčích dávkách v intervalu 12 hodin. i.v.
Při uspokojivém terapeutickém efektu je možné redukovat délku kúry.
Ovlivnění postextubačního laryngeálního edému:
Obvykle 2–3 dávky 0,2 mg/kg/dávka v intervalu 6–8 hodin. První dávka by měla být aplikována 4 hodiny před plánovanou extubací.
Poznámka
Dohoda o zpřísnění indikačních kritériích použití Dexamethasonu při prevenci CLD/BPD z roku 2002:
* Léčbu vyhradit skupině pacientů s nejvyšším stupněm rizika.
* Použití co nejnižších dávek při zachování účinnosti.
* Případnou léčbu zahajovat nejlépe mezi 7.–14. dnem života.
* Nepoužívat souběžně Indometacin/Ibuprofen
Diazepam
Skupina
Antikonvulzivum, anxiolytikum, benzodiazepin
Indikace
Léčba křečí při selhání terapie fenobarbitalem.
Dávkování
Pro kontrolu křečového stavu (status epilepticus) je dávkovací rozmezí relativně široké (0,1–3 mg/kg). Obvykle se iniciálně podává 0,2–0,5 mg/kg a dávka se dle potřeby opakuje.
Poznámka
Přípravek svým složením (pomocné látky) významně dráždí cévní stěnu a může způsobovat trombózy. Při rychlé aplikaci může vyvolat hypotenzi i depresi dechového centra. Možnost rychlého nástupu tolerance a následného abstinenčního syndromu.
Digoxin
Skupina
Kardiotonikum, antiarytmikum, srdeční glykosid
Indikace
Léčba kardiální insuficience se sníženou kontraktilitou myokardu, léčba supraventrikulární tachykardie, síňové fibrilace a atriálního flutteru.
Dávkování
Léčba je obvykle zahajována úvodní nasycovací dávkou a dále pokračuje aplikací udržovacích dávek. Pokud to klinický stav pacienta dovoluje, je bezpečnější dávku zvyšovat postupně a titrovat ji dle sérových koncentrací. Rozmezí terapeutických sérových koncentrací je 0,8–2 ng/ml.
| Nasycovací dávka | Nasycovací dávka | Udržovací dávka | Udržovací dávka | ||
| Gestační stáří (týdny) | i. v. (μg/kg) | p. o. (μg/kg) | i. v. (μg/kg) | p. o. (μg/kg) | Interval (hodiny) |
| ≤ 29 | 15 | 20 | 4 | 5 | 24 |
| 30–36 | 20 | 25 | 5 | 6 | 24 |
| 37–48 | 30 | 40 | 4 | 5 | 12 |
| ≥ 48 | 40 | 50 | 5 | 6 | 12 |
Poznámka
Výpočet i přípravu dávky je nutné velmi pečlivě kontrolovat, předávkování může být smrtelné ! Je nutné kontrolovat možné lékové interakce s ostatní medikací.
Dobutamin
Skupina
Sympatomimetikum (katecholamin)
Indikace
Hypotenze a hypoperfuze na podkladě myokardiální dysfunkce se snížením srdečního výdeje.
Dávkování
Přípravek je nutné aplikovat formou plynulé kontinuální infuze. Obvyklá dávka je 2–25 μg/kg/min, v kritických případech se připouští použití i vyšších dávek.
Dopamin
Skupina
Sympatomimetikum (katecholamin)
Indikace
Hypotenze, myokardiální dysfunkce – možno v kombinaci s dobutaminem.
Dávkování
Obvyklé rozmezí dávek je 2–10 μg/kg/min. Při nedostatečném terapeutickém efektu je možné použít dávku do 25 μg/kg/min. Léčbu zahajujeme nízkými dávkami a titrujeme dle terapeutické odpovědi.
Fenobarbital
Skupina
Antiepileptikum, antikonvulzivum, barbiturát
Indikace
Akutní léčba novorozeneckých křečí, peripartální asfyxie.
Dávkování
Obvyklá iniciální dávka: při křečových stavech je 20 mg/kg/dávka i. v. Při přetrvávajících křečích opakujeme podání 5–10 mg/kg/dávka i. v. s odstupem 40–60 minut do celkové dávky 40 mg/kg.
Udržovací dávka: obvykle v rozmezí 2–4 mg/kg/den v prvních dvou týdnech života a 4–6 mg/kg/den u novorozenců starších dvou týdnů. Udržovací dávky se obvykle podávají p. o. formou ve 2–3 dílčích denních dávkách (po 8–12 hodinách).
Poznámka
Vzhledem k vysoké interindividuální variabilitě farmakokinetiky u novorozenců je nutné dávkovací schéma upravit dle monitorace sérových koncentrací vzhledem k vysokému riziku kumulace. Obvyklé terapeutické sérové hladiny jsou v novorozeneckém období 20–40 mg/l (90–180 μmol/l). Stanovení sérové hladiny by mělo být provedeno po 3–4 dnech udržovací léčby před aplikací dávky.
Fentanyl
Skupina
Analgetikum, anodynum, opioid
Indikace
Analgezie, sedace až hluboká anestezie dle dávky.
Dávkování
Anestezie: 5–50 μg/kg/dávka
Sedace – analgezie:
Bolusová aplikace: 0,5–4 μg/kg/dávka i. v. formou pomalého bolusu. Možno opakovat v intervalu 2–4 hod.
Kontinuální infuze: obvykle 0,5–5 μg/kg/hod.
Poznámka
Během terapie je nutné zajistit monitoraci životních funkcí. Nástup tolerance s nutným zvyšováním dávek je možné očekávat již během 1–2 dnů. Zejména u nedonošených novorozenců je nutné pečlivě monitorovat úroveň analgezie a sedace. Rychlé aplikace může vyvolat rigiditu hrudní stěny až s nutností myorelaxace.
Fenytoin
Skupina
Antikonvulzivum, antiepileptikum, hydantoinát
Indikace
Křečové stavy, zejména generalizované křeče rezistentní k léčbě fenobarbitalem.
Dávkování
Pro novorozence je obvyklá úvodní nasycovací dávka 15–20 mg/kg formou krátkodobé i. v. infuze, která by měla zajistit přerušení kontinuálních křečí. Dávku je nutné aplikovat nejméně 30 minut, maximální rychlost aplikace nesmí překročit 0,5 mg/kg/min. Dále přecházíme na udržovací dávku 2–3,5 mg/kg/dávku, kterou aplikujeme v intervalu 12 hodin. Po stabilizaci celkového stavu je možné následně převést pacienta na p. o. aplikační formu.
Poznámka
Při léčbě je nutná titrace odpovídající dávky na základě terapeutické odpovědi a monitorace sérových koncentrací. Terapeutické rozmezí sérových koncentrací je relativně úzké. Terapeutické koncentrace celkového fenytoinu jsou 6–15 mg/l v prvním týdnu života, dále 10–20 mg/l (40–80 μmol/l), volného fenytoinu 1–2 mg/l.
Flukonazol
Skupina
Triazolové antimykotikum
Indikace
Léčba systémových i lokálních kandidových a kryptokokových infekcí. Kokcidiomykóza. Profylaxe kvasinkových infekcí u novorozenců s hmotností ≤ 1250 g s rizikovými faktory.
Dávkování
Terapie sooru (moučnivka): Iniciálně nasycovací dávka 6–10 mg/kg/dávka, následně 3–6 mg/kg/dávka v intervalu 24 hodin, 3–5 dnů.
Profylaxe: 3–6 mg/kg/dávka, v prvních 2 týdnech života interval 72 hodin, u starších interval 48 hodin.
Léčba: Úvodní nasycovací dávka 12–15 mg/kg/dávka, dále 6–10 mg/kg/dávka v intervalu dle tabulky.
| Gestační stáří (týdny) | Stáří (dny) | Jednotlivá dávka (mg/kg) | Interval podávání (hodiny) |
| ≤ 29 | ≤ 14 | 6-10 | 72 |
| > 14 | 48 | ||
| 30–36 | ≤ 14 | 6-10 | 48 |
| > 14 | 24 | ||
| 37–44 | ≤ 7 | 6-10 | 48 |
| > 7 | 24 | ||
| ≥ 45 | všichni | 6-10 | 24 |
Furosemid
Skupina
Diuretikum
Indikace
Edémy, včetně plicního edému, chronické plicní onemocnění – bronchopulmonální dysplazie (BPD), oligurie.
Dávkování
Obvykle v úvodu 1–2 mg/kg/dávka i. v. (max. 2 mg/kg/dávka i. v., nebo 6 mg/kg/dávka p. o.). Dle terapeutické odpovědi dále 1–2 mg/kg/den ve 2–4 dílčích denních dávkách po 6–12 hodinách.
Gentamicin
Skupina
Aminoglykosidové antibiotikum
Indikace
Infekce vyvolané citlivými, převážně gramnegativními mikroorganismy. V kombinaci s aminopenicilinem (ampicilin) stále základní empirická terapie časných novorozeneckých infekcí.
Dávkování
Léčba by VŽDY měla být zahájena úvodní nasycovací dávkou 5 mg/kg, dále se základní dávkovací schéma řídí následující tabulkou:
| Gestační stáří (týdny) | Stáří (dny) | Jednotlivá dávka (mg/kg) | Interval podávání (hodiny) | Celková denní dávka (mg/kg/den) |
| ≤ 29 * | ≤ 7 | 5 | 48 | 2,5 |
| ≤ 29 * | 8–28 | 4 | 36 | 2,7 |
| ≤ 29 * | ≥ 29 | 4 | 24 | 4 |
| 30–34 | ≤ 7 | 4,5 | 36 | 3 |
| 30–34 | ≥ 8 | 4 | 24 | 4 |
| ≥ 35 | Všichni | 4 | 24 | 4 |
Poznámka
Monitorace sérových koncentrací:
Cmax 5–12 μg/ml (odběr 30 min po ukončení i. v. aplikace); poměr Cmax/MIC ≥ 8. Cmin 0,5–2 μg/ml. U novorozenců je preferována případná úprava dávkovacího intervalu před změnou aplikované dávky.
Dle hladiny v séru 24 hodin po aplikaci dávky lze orientačně odhadnout biologický poločas (t1/2) a provést případnou úpravu dávkovacího intervalu.
| Hladina 24 hodin po aplikaci (μg/ml) | Biologický poločas (hodiny) | Dávkovací interval (hodiny) |
| ≤ 1 | ≈ 8 | 24 |
| 1,1–2,3 | ≈ 12 | 36 |
| 2,4–3,2 | ≈ 15 | 48 |
| ≥ 3,3 | >>>>?? | znovu hladinu za 24 hod |
Glukagon
Skupina
Glukagon, hormon
Indikace
Hypoglykemie neodpovídající na infuzní aplikaci glukózy, předávkování β-blokátory.
Dávkování
Bolus: 200 μg/kg/dávka (0,2 mg/kg/dávka) s. c.; i. m.; nebo formou i. v. bolusu.
Kontinuální infuze: 10–20 μg/kg/hod (150–300 ng/kg/min) formou kontinuální i. v. infuze
Hydrokortison (Kortizol)
Skupina
Kortikoid, hormon
Indikace
Časná novorozenecká hypotenze, prevence a léčba BPD, kongenitální adrenální hyperplazie (CAH), adrenální hypoplazie, Addisonská krize.
Dávkování
Fyziologická substituce: 6–9 mg/m2 povrchu těla i. m.; i. v., nebo 8–10 mg/m2 povrchu těla p.o.
Časná hypotenze: obvykle 0,5–1 mg/kg v intervalu 8–12 hodin i. v. Léčba by měla trvat nejvýše 3–4 dny.
Kongenitální adrenální hyperplazie (CAH): 5–7 mg/m2/dávka, obvykle každých 8 hodin. Léčbu je třeba doplnit o substituci mineralokortikoidů (fludrokortison).
Hypotenze rezistentní k vazopresorům a volumexpanzím: (stresové dávkování): 20–30 mg/m2/den i. v. ve 2–3 dílčích dávkách (odpovídá přibližně 1 mg/kg/dávka každých 8 hodin).
Adrenální hypoplazie: 6–9 mg/kg/den i. m.; i. v., nebo 8–10 mg/m2 p. o.
Prevence BPD u nedonošených novorozenců s chorioamniotidou: Nízké dávky, obvykle 1 mg/kg/den ve 2 dílčích dávkách po 12 hodinách po dobu 12 dnů, následně po dobu 3 dnů v dávce 0,5 mg/kg/den ve 2 dílčích dávkách.
Poznámka
Během léčby je nutné pečlivě monitorovat celkový klinický stav i laboratorní hodnoty (glykemie, iontogram, krevní tlak). Léčba trvající více než týden by měla být snižována postupně. Pro orientační porovnání účinků jednotlivých kortikoidních hormonů slouží následující tabulka.
| Efekt >> | Glukokortikoidní | Mineralokortikoidní | Biologický poločas (hodiny) |
| Fludrokortison | 0 | 20 | – |
| Kortison acetát | 25 | 0,8 | 8-12 |
| Hydrokortison | 20 | 1 | 8-12 |
| Prednisolon | 5 | <1 | 12-36 |
| Betamethason | 0-75 | 0 | 36-54 |
| Dexamethason | 0-75 | 0 | 36-54 |
Hydrochlorothiazid
Skupina
Diuretikum ze skupiny thiazidů, antihypertenzivum
Indikace
Mírné až střední edémy, hypertenze, chronické plicní onemocnění – bronchopulmonální dysplazie (BPD), hyperkalciurie, nefrogenní diabetes insipidus, proximální renální acidóza.
Dávkování
Obvykle 2–5 mg/kg/den ve dvou dílčích dávkách p. o. v intervalu 12 hodin. Při léčbě kongestivního srdečního selhání až 10 mg/kg/dávka, následně přechod na udržovací terapii.
Chloralhydrát
Skupina
Sedativum
Indikace
Určen pouze pro krátkodobou sedaci, zejména při vyšetřeních bez bolestivých intervencí.
Dávkování
Obvyklá hypnotická dávka před plánovaným vyšetřením (CT, MRI, EEG, oftalmologické vyšetření) je 40–45 mg/kg/dávka p. o. Tato dávka obvykle zajistí přibližně hodinový spánek po 20–40 min trvající latentní periodě. Pro déletrvající sedaci používáme obvykle dávku 25–30 mg/kg/dávka p. o., kterou je možné opakovat v intervalu 6 hodin.
Poznámka
Chloralhydrát nemá žádný analgetický účinek, proto nesmí být používán samostatně v situacích, kdy se na neklidu podílí algické podněty. Chloralhydrát není určen pro déletrvající sedaci, zejména u nedonošených novorozenců, vzhledem k možné kumulaci a toxicitě. Pokud celkový stav vyžaduje sedaci delší než 24 hodin, je nutné zvážit přechod na jinou formu sedace.
Ibuprofen
Skupina
Nesteroidní antirevmatikum
Indikace
Farmakologický uzávěr ductus arteriosus Botalli.
Dávkování
Základní kúra k uzávěru tepenné dučeje se sestává z 3 dávek v intervalu 24 hodin. U velmi časné selektivní léčby lze redukovat počet dávek po zhodnocení efektu zahájené léčby. Nedoporučuje se podávat více než dvě kúry (6 dávek) ibuprofenu. Obvyklé dávkování uvádí tabulka.
| Postnatální stáří | 1. dávka (mg/kg) | 2. dávka (mg/kg) | 3. dávka (mg/kg) |
| < 70 hodin | 10 | 5 | 5 |
| 70–108 hodin | 14 | 7 | 7 |
| > 108 hodin | 18 | 9 | 9 |
Poznámka
Podání je kontraindikováno při akutním krvácení (intrakraniálního krvácení, GIT krvácení), trombocytopenii (< 50x 109/l), koagulačních poruchách, renálním selhání (kreatinin > 150μmol/l), prokázané či suspektní nekrotizující enterokolitidě, srdeční vadě závislé na otevřené tepenné dučeji.
Indometacin
Skupina
Nesteroidní antirevmatikum
Indikace
Farmakologický uzávěr ductus arteriosus Botalli.
Dávkování
Obvykle se podávají 3 dávky v jedné kúře, maximálně dvě kúry. Dávky se aplikují obvykle v intervalu 12 hodin, při výrazném poklesu diurézy do pásma oligurie se interval mezi dávkami prodlužuje na 24 hodin. Dávkovací schéma uvádí tabulka.
| Postnatální stáří | 1. dávka (mg/kg) | 2. dávka (mg/kg) | 3. dávka (mg/kg) |
| < 48 hodin | 0,2 | 0,1 | 0,1 |
| 2 – 7 dnů | 0,2 | 0,2 | 0,2 |
| ≥ 7 dnů | 0,2 | 0,25 | 0,25 |
Poznámka
Podání je kontraindikováno při akutním krvácení (intrakraniálního krvácení, GIT krvácení), trombocytopenii (< 50x 109/l), koagulačních poruchách, renálním selhání (kreatinin > 150μmol/l), prokázané či suspektní nekrotizující enterokolitidě, srdeční vadě závislé na otevřené tepenné dučeji.
Inzulin
Skupina
Inzulin, hormon
Indikace
Hyperglykemie, pomocná léčba hyperkalemie.
Dávkování
Léčba hyperglykemie: Obvyklá dávka se pohybuje v rozmezí 0,01–0,2 j/kg/hod formou kontinuální i. v. infuze. Léčbu obvykle zahajujeme dávkou 0,05 j/kg/hod i. v. a za kontroly glykemií titrujeme na optimální dávku, která zajistí hladiny glykemie v požadovaném rozmezí.
Léčba hyperkalemie: 0,1–2 j/kg/hod. i. v. (některé prameny udávají až 5 j/kg/hod i. v.) V této indikaci je nutné hradit odpovídajícím způsobem přísun glukózy k zajištění normoglykemie! Obvykle léčbu zahajujeme dávkou 0,1–0,5 j/kg/hod. i. v. za současné aplikace 10% roztoku glukózy. Dávku inzulinu i přívod glukózy upravujeme dle vývoje hladin kalemie a glykemie.
Poznámka
Velmi pečlivá monitorace hladin glukózy během inzulinoterapie je naprosto nezbytná. V úvodu léčby jsou nutné frekventní kontroly a přesná kalkulace celkového přísunu glukózy. Glykemii obvykle kontrolujeme za 30 minut po zahájení, nebo změně inzulinoterapie, nebo přísunu glukózy. Po vytitrování dávky inzulinu a stabilizovaném přísunu glukózy mohou být kontroly glykemií méně frekventní. Je možné využít i kontinuální monitoring hladiny glykémie s použitím glykemického sensoru.
Kalcium glukonát 10% (Calcium Gluconicum)
Skupina
Iontový suplement
Indikace
Korekce iontové dysbalance – symptomatické i latentní hypokalcemie (časná i pozdní forma), suplementace Ca2+ při výměnné transfuzi. Součást léčby hyperkalemie.
Dávkování
Akutní i. v. korekce: 1–2 ml/kg/dávku formou infuze během 10–30 min (možno ředit do většího objemu, nejlépe vodou pro injekce).
Udržovací léčba: 2–8 ml/kg/den ve formě kontinuální infuze. Udržovací léčbu zahajujeme ihned po ukončení úvodní akutní korekce. Při uspokojivé toleranci stravy je možné pro udržovací léčbu použít enterální aplikaci. K úplné stabilizaci hladin Ca2+ dochází obvykle za 2–5 dnů léčby.
Poznámka
Roztok 10% Calcium gluconate obsahuje 9,3 mg/ml elementárního kalcia (0,23 mmol/ml Ca2+). Při aplikaci je nutné pečlivě monitorovat srdeční frekvenci (nebezpečí bradykardie). Přípravek má vysokou osmolalitu (700 mosmol/l). K ředění je nejvhodnější použít vodu pro injekce. Extravaskulární aplikace vede k tkáňové nekróze. Arteficiální intraarteriální aplikace může vyvolat rozsáhlou vazokonstrikci a následnou nekrózu celého povodí dané arterie.
Ketamin
Skupina
Anestetikum
Indikace
Krátkodobá anestezie/analgezie, zejména pro krátkodobé výkony a vyšetření.
Dávkování
I. v. obvykle 1–2 mg/kg/dávka, případně doplnění dávky o 0,5 mg/kg při nutnosti prolongovat sedaci/analgezii. K prolongaci anestezie je možno využít kontinuální infuzi s udržovací dávkou 10–40 μg/kg/min.
I. m. obvykle 3–4 mg/kg/dávka.
P. o. obvykle 6–10 mg/dávka, aplikace cca 60 minut před předpokládaným výkonem.
Poznámka
Ketamin není určen pro dlouhodobou analgezii/sedaci v rámci péče na novorozeneckých JIP. Má nesporné výhody pro zajištění krátkodobé sedace/analgezie při krátkých chirurgických výkonech nebo vyšetřeních. Pro dlouhodobou sedaci je nutné volit jiné sedativum/analgetikum.
Klonazepam
Skupina
Antiepileptikum, benzodiazepin
Indikace
Závažné přetrvávající křečové stavy (myoklonické křeče) rezistentní k obvyklé antikonvulzivní terapii.
Dávkování
Obvykle 0,1–0,2 mg/kg/dávku formou pomalé infuze (1–3 hod). Interval aplikace 24 hodin je obvykle dostačující k potlačení křečí. Po stabilizaci stavu je vhodné následně přejít na p. o. aplikaci. Obvyklé terapeutické hladiny jsou 30–100 μg/l.
Kofein citrát (kofein baze)
Skupina
Methylxantin, dechové stimulans
Indikace
Novorozenecké apnoické pauzy.
Dávkování
1 mg kofein citrátu obsahuje 0,5 mg čisté kofeinové báze.
Léčba se zahajuje úvodní nasycovací dávkou, dále se přechází na léčbu udržovací. Vzhledem k velmi dobré biologické dostupnosti není nezbytné podávat nasycovací dávku parenterálně.
Orientační dávkovací schéma platí pro kofein citrát:
* Úvodní (nasycovací) dávka: 20–25 mg/kg/dávku formou pomalé i. v. aplikace (nejméně 30 minut). Stejnou dávku lze použít při p. o. aplikaci.
* Udržovací dávka: 5–10 mg/kg/dávku i. v. nebo p. o.
Dávkovací interval je jak pro i. v., tak p. o. podání 24 hodin.
Při použití přípravku obsahující čistý „kofein baze“ je dávka poloviční než při použití kofein citrátu !
Linezolid
Skupina
Oxazolidinové antibiotikum
Indikace
Rezervní antibiotikum pro léčbu infekcí vyvolaných grampozitivními mikroorganismy rezistentními na jiná antibiotika (vankomycin rezistentní enterokoky, stafylokoky).
Dávkování
V prvním týdnu života aplikujeme obvykle 10 mg/kg/dávka každých 12 hodin, u starších dětí se interval podávání zkracuje na 8 hodin. Přípravek by měl být aplikován formou infuze v průběhu 30–120 minut.
Meropenem
Skupina
Karbapenemové antibiotikum
Indikace
Těžké, život ohrožující infekce, sepse, meningitis, směsné nitrobřišní infekce.
Dávkování
Sepse: Obvykle podáváme 20–30 mg/kg/dávka i. v. každých 8–12 hodin formou infuze během 60 minut.
Meningitida a léčba infekcí vyvolaných Pseudumonas aeruginosa: 40 mg/kg/dávka každých 8 hodin formou i. v. infuze během 60 minut.
Poznámka
Meropenem je rezervní ATB s velmi širokým spektrem účinku. Jeho použití by mělo být vyhrazeno pouze pro cílenou léčbu infekcí vyvolaných bakteriemi rezistentními na jiná ATB, zejména infekcí způsobených gramnegativními kmeny produkujících širokospektré β-laktamázy.
Metronidazol
Skupina
Nitroimidazolové antibiotikum
Indikace
Anaerobní infekce včetně meningitidy, součást kombinované ATB terapie nitrobřišních infekcí, léčba toxigenních Clostridium difficile, protozoární infekce (Giardia lamblia, Trichomonas vaginalis).
Dávkování
Úvodní nasycovací dávka 15 mg/kg/dávka formou i. v. infuze během 60 minut. Dále podáváme 7,5 mg/kg/dávka i. v., nebo p. o. v dávkovacím intervalu dle tabulky.
| Gestační stáří (týdny) | Stáří (dny) | Jednotlivá dávka (mg/kg) | Interval podávání (hodiny) |
| ≤ 29 | ≤ 28 | 7,5 | 48 |
| > 28 | 24 | ||
| 30–36 | ≤ 14 | 7,5 | 24 |
| > 14 | 12 | ||
| 37–44 | ≤ 7 | 7,5 | 24 |
| > 7 | 12 | ||
| ≥ 45 | všichni | 7,5 | 8 |
Poznámka
Metronidazol v preklinických animálních studiích vykazoval kancerogenní účinky, proto by mělo být jeho použití v neonatologii vždy velmi pečlivě uváženo a vyhrazeno pro případy, kdy není možné použít jinou terapeutickou alternativu.
Midazolam
Skupina
Hypnotikum, sedativum, benzodiazepin
Indikace
Sedace, hypnotikum při krátkodobých vyšetřeních, anesteziologická premedikace, antikonvulzivní léčba.
Dávkování
Jednorázová aplikace a úvod do anestezie: Obvykle 50–150 μg/kg i. v. formou pomalého i. v. bolusu (minimálně během 5 minut). Dávku je možno opakovat za 2–4 hodiny. Při intranasální aplikaci obvykle podáváme 200–300 μg/kg.
Kontinuální i. v. sedace: Obvykle 10–60 μg/kg/hod. Terapii obvykle zahajujeme nízkou dávkou a titrujeme dle terapeutické odpovědi. S nástupem tolerance a nutností zvyšování dávky je nutné počítat během 2–4 dnů.
Antikonvulzivní léčba: V rámci antikonvulzivní terapie používáme úvodní dávku 150 μg/kg formou i. v. bolusu minimálně během 5 minut. Následně přecházíme na kontinuální infuzní i. v. aplikaci v dávce 60–400 μg/kg/hod.
Morfin
Skupina
Analgetikum, anodynum, opioid
Indikace
Analgezie, sedace až hluboká anestezie dle dávky. Léčba opiátové abstinence.
Dávkování
Intermitentní aplikace: Obvykle se aplikuje 50–200 μg/kg formou pomalého i. v. bolusu (během 5–10 minut), případně je možná i. m. aplikace. U neventilovaných pacientů by neměla dávka překročit 100 μg/kg. Dávku je možné opakovat dle klinického stavu (obvykle za 4–6 hodin).
Kontinuální infuze: Obvykle se zahajuje úvodní nasycovací dávkou 100–250 μg/kg během 30–60 minut, následně se přechází na udržovací dávku 5–20 μg/kg/hod v závislosti na stupni požadované sedace/analgezie.
Léčba opiátové abstinence: Obvykle zahajujeme dávkou 40 μg/kg/dávka p. o. v intervalu 3 hodiny a dle skórování abstinence (dle Finneganové) dávku zvyšujeme až do odeznění příznaků abstinence. Po stabilizaci stavu dávku postupně snižujeme o 10–20 % každé 2–3 dny. Průběh snižování dávky řídíme dle klinického stavu a skórování abstinence.
Poznámka
Účinky opioidů je možné vyrušit specifickým antidotem (Naloxon). Během terapie je nutné zajistit monitoraci životních funkcí. Nástup tolerance s nutným zvyšováním dávek je možné očekávat již během 2–3 dnů.
Naloxon
Skupina
Antagonista opioidů
Indikace
Ovlivnění deprese dechového centra vyvolané opioidy.
Dávkování
Obvykle akutně aplikujeme 100 μg/kg i. v. bolusem (200 μg/kg i. m. při uspokojivé perfuzi). Dávku je možné opakovat dle klinického stavu. Pro obnovení aktivity dechového centra by měly být dostačující dávka 10–40 μg/kg formou i. v. bolusu.
Nežádoucí účinky: Nejsou známy příznaky akutní toxicity. Pouze v případě použití u chronické expozice opioidy je možnost rozvoje akutního abstinenčního syndromu s křečemi.
Poznámka
Biologický poločas naloxonu je výrazně kratší, než je biologický poločas většiny opioidů. Ve většině případů je nutné opakování dávky. U pacienta je nutné pečlivě monitorovat jeho kardiopulmonální funkce.
Netilmicin
Skupina
Aminoglykosidové antibiotikum
Indikace
Infekce vyvolané citlivými zejména gramnegativními mikroorganismy. Nejčastěji v kombinaci s β-laktamovými ATB.
Dávkování
Léčba by VŽDY měla být zahájena úvodní nasycovací dávkou 5 mg/kg, dále se dávkovací schéma řídí dle tabulky.
| Gestační stáří (týdny) | Stáří (dny) | Jednotlivá dávka (mg/kg) | Interval podávání (hodiny) | Celková denní dávka (mg/kg/den) |
| ≤ 29 * | ≤ 7 | 5 | 48 | 2,5 |
| ≤ 29 * | 8–28 | 4 | 36 | 2,7 |
| ≤ 29 * | ≥ 29 | 4 | 24 | 4 |
| 30–34 | ≤ 7 | 4,5 | 36 | 3 |
| 30–34 | ≥ 8 | 4 | 24 | 4 |
| ≥ 35 | Všichni | 4 | 24 | 4 |
Poznámka
Monitorace sérových koncentrací:
Cmax 5–12 μg/ml (odběr 30 min po ukončení i. v. aplikace); poměr Cmax/MIC > 8. Cmin 0,5–2 μg/ml. U novorozenců je preferována případná úprava dávkovacího intervalu před změnou aplikované dávky. Dle hladiny v séru 24 hod po aplikaci dávky lze orientačně odhadnout biologický poločas (t1/2) a provést případnou úpravu dávkovacího schématu dle následující tabulky.
| Hladina 24 hodin po aplikaci (μg/ml) | Biologický poločas (hodiny) | Dávkovací interval (hodiny) |
| ≤ 1 | ≈ 8 | 24 |
| 1,1–2,3 | ≈ 12 | 36 |
| 2,4–3,2 | ≈ 15 | 48 |
| ≥ 3,3 | >>>>?? | znovu hladinu za 24 hod |
Oxacilin
Skupina
Penicilinové ATB (protistafylokokový PNC)
Indikace
Infekce vyvolané kmeny stafylokoků citlivých k oxacillinu (bez produkce β-laktamáz). Lék volby u infekcí vyvolaných kmeny methicilin senzitivních Staphylococcus aureus (MSSA).
Dávkování
Léčba stafylokokových infekcí kostí a kloubů: Obvykle se doporučuje podávat 50 mg/kg/dávka v intervalu 6 hodin (200 mg/kg/den). Minimální doba léčby je 21 dnů, ale v některých případech může dosahovat i 6–8 týdnů.
Obvyklé dávkování uvádí tabulky.
| Gestační stáří (týdny) | Stáří (dny) | Jednotlivá dávka (mg/kg) | Interval podávání (hodiny) | Celková denní dávka (mg/kg/den) |
| ≤ 29 | ≤ 28 | 25–50 | 12 | 50-100 |
| > 28 | 25–50 | 8 | 75-150 | |
| 30–36 | ≤ 14 | 25-50 | 12 | 50-100 |
| > 14 | 25-50 | 8 | 75-150 | |
| 37–44 | ≤ 7 | 25–50 | 12 | 50–100 |
| > 7 | 25–50 | 8 | 75–150 | |
| ≥ 45 | všichni | 25-50 | 6 | 100-200 |
Palivizumab (Synagis)
Skupina
Imunoglobuliny, monoklonální protilátky proti RS viru (RSV)
Indikace
Prevence infekce RSV u novorozenců a kojenců s vysokým rizikem komplikací tohoto onemocnění (těžká nezralost, bronchopulmonální dysplazie, vrozená srdeční vada) v průběhu sezónního výskytu RSV infekcí (říjen – duben).
Dávkování
Obvykle se podává 15 mg/kg tělesné hmotnosti jednou měsíčně i. m. v očekávaném období rizika RSV v komunitě. Je-li to možné, první dávka by měla být podána před začátkem sezóny RSV. Další dávky by měly být podávány v měsíčních intervalech během sezóny.
Poznámka
Přípravek neinterferuje s podáním jiných očkovacích látek.
Kritéria
Indikační kritéria pro imunoprofylaxi palivizumabem platná od r. 2015 v ČR:
Paracetamol (Acetaminophen)
Skupina
Analgetikum, antipyretikum
Indikace
Antipyretikum. Analgetikum samostatně, nebo v kombinaci s opioidy. Léčba otevřené tepenné dučeje.
Dávkování
Uzávěr ductus arteriosus: 15 mg/kg/dávku v intervalu 6 hodin (60mg/kg/den) po dobu 3-6 dnů.
Analgezie:
Perorální aplikace – úvodní (nasycovací) dávka: 20-25 mg/kg/dávku bez ohledu na postkoncepční stáří.
| Perorální aplikace | Udržovací dávka | ||
| Postkoncepční stáří (týdny) | Jednotlivá dávka (mg/kg) | Interval podávání (hodiny) | Maximální denní dávka (mg/kg/den) |
| > 38 | 12–15 | 6 | 46-60 |
| 32 – 38 | 10-15 | 8 | 36-45 |
| < 32 | 12-15 | 12 | 24-30 |
Dávkování
Analgezie:
Intravenózní aplikace – úvodní (nasycovací) dávka: 20 mg/kg/dávku. Nejlépe formou 15-30 min. infuze. Platí bez rozdílu postkoncepčního a postnatálního stáří.
| Intravenózní aplikace | Udržovací dávka | ||
| Postkoncepční stáří (týdny) | Jednotlivá dávka (mg/kg) | Interval podávání (hodiny) | Maximální denní dávka (mg/kg/den) |
| > 37 | 10-15 | 6 | 46-60 |
| 31 – 37 | 10-15 | 8 | 30-45 |
| < 31 | 10-15 | 12 | 20-30 |
Dávkování
Analgezie:
Rektální aplikace – úvodní (nasycovací) dávka: 30mg/kg/dávku pro novorozence ≥ 32 g.t. a 20 mg/kg/dávku u novorozenců < 32 g.t.
| Rektální aplikace | Udržovací dávka | ||
| Postkoncepční stáří (týdny) | Jednotlivá dávka (mg/kg) | Interval podávání (hodiny) | Maximální denní dávka (mg/kg/den) |
| > 37 | 12-18 | 6 | 60 |
| 32 – 37 | 12-15 | 8 | 50 |
| < 32 | 10-15 | 12 | 30 |
Poznámka
Obvyklé terapeutické hladiny jsou 10–25 mg/l.
Při předávkování se jako antidotum indikuje podání N-acetylcysteinu.
Penicilin G – draselná sůl
Skupina
Penicilinové ATB (přirozené základní)
Indikace
Lék volby infekcí vyvolaných GBS, Listeria monocytogenes, pneumokoky, gonokoky, syphillis. V kombinaci s aminoglykosidem je možné použít jako empirickou léčbu časných novorozeneckých infekcí.
Dávkování
Léčba meningitidy: Jednotlivá dávka při léčbě meningitidy je 75–100 000 j/kg, intervaly stejné jako u obvyklého dávkování (i. v. infuze na 30 minut).
Léčba kongenitální syfilis: 50 000 j/kg/dávka v intervalu 12 hodin i. v. během prvních 7 dnů života, dále 50 000 j/kg/dávka v intervalu 8 hodin bez ohledu na postkoncepční stáří. Celková doba léčby: 10–14 dnů.
Obvyklé dávkování v tabulce.
| Gestační stáří (týdny) | Stáří (dny) | Jednotlivá dávka (J/kg) | Interval podávání (hodiny) | Celková denní dávka (J/kg/den) |
| ≤ 29 | ≤ 28 | 25–50 000 | 12 | 50-100 000 |
| > 28 | 25–50 000 | 8 | 75-150 000 | |
| 30–36 | ≤ 14 | 25–50 000 | 12 | 50-100 000 |
| > 14 | 25–50 000 | 8 | 75-150 000 | |
| 37–44 | ≤ 7 | 25–50 000 | 12 | 50–100 000 |
| > 7 | 25–50 000 | 8 | 75–150 000 | |
| ≥ 45 | všichni | 25–50 000 | 6 | 100-200 000 |
Piperacilin / Tazobaktam
Skupina
Kombinace širokospektrého ureidopenicilinu s blokátorem β-laktamázy
Indikace
Rezervní ATB určené k léčbě závažných, život ohrožujících infekcí, zejména nozokomiálních infekcí. Vhodný pro léčbu směsných intraabdominálních infekcí. Dle produktové dokumentace není určen pro léčbu infekcí v novorozeneckém věku. Řada literárních údajů dokazuje efektivitu v léčbě těžkých novorozeneckých infekcí bez zásadních nežádoucích účinků.
Dávkování
Dávkování se primárně řídí dávkováním piperacilinu.
| Gestační stáří (týdny) | Stáří (dny) | Jednotlivá dávka (mg/kg) | Interval podávání (hodiny) | Celková denní dávka (mg/kg/den) |
| ≤ 29 | ≤ 28 | 50-100 | 12 | 100-200 |
| > 28 | 50-100 | 8 | 150–300 | |
| 30–36 | ≤ 14 | 50-100 | 12 | 100-200 |
| > 14 | 50-100 | 8 | 150–300 | |
| 37–44 | ≤ 7 | 50-100 | 12 | 100-200 |
| > 7 | 50-100 | 8 | 150–300 | |
| ≥ 45 | všichni | 50-100 | 6 | 200-400 |
Poractant (Curosurf)
Skupina
Přirozené plicní surfaktanty (extrakt z vepřových plic)
Indikace
Prevence a léčba syndromu dechové tísně vyvolaného nedostatkem endogenního surfaktantu (hypoprodukce, zvýšená degradace).
Dávkování
Léčba RDS: 100–200 mg/kg (1,325-2,5 ml/kg) tělesné hmotnosti endotracheálně. Při neuspokojivé terapeutické odpovědi je možné opakovat aplikaci přibližně v intervalu 12 hodin v dávce 100 mg/kg (1,25 ml/kg). Obvyklá maximální celková dávka je 300-400 mg/kg. Dle klinického průběhu je možno podání opakovat v přibližně poloviční dávce (100 mg/kg), obvykle do 12 hodin.
Poznámka
Přípravek je možné aplikovat pouze při odpovídající monitoraci základních životních funkcí pacienta, možnosti umělé plicní ventilace a zajištění předpokladů pro zvládnutí případných nežádoucích účinků, včetně rozšířené kardiopulmonální resuscitace.
Spironolakton
Skupina
Antagonista aldosteronu, kalium šetřící diuretikum
Indikace
V kombinaci s jinými diuretiky. Léčba kongestivního srdeční selhání, chronické plicní onemocnění – bronchopulmonální dysplazie (BPD).
Dávkování
Obvykle 1–3 mg/kg/den v jedné denní dávce.
Sufentanil
Skupina
Analgetikum, anodynum, opioid
Indikace
Analgezie, sedace až hluboká chirurgická anestezie (dle dávky).
Dávkování
Analgezie/anestezie: iniciálně 10–25 μg/kg/dávka i. v., dále titrovat dle terapeutické odpovědi, odpovídající stupeň anestezie obvykle při 25–50 μg/kg. U novorozence lze zajistit uspokojivou chirurgickou anestezii po aplikaci úvodní dávky 10 μg/kg/dávka i.v. s následnou kontinuální infuzí 1–1,5 μg/kg/hod.
Sedace: Obvykle se v rámci neonatální intenzivní péče používá aplikace formou kontinuální infuze. Vhodné je titrovat nejnižší dávku nutnou k zajištění žádaného stupně sedace. Obvykle zahajujeme kontinuální i. v. aplikaci dávkou 0,02 μg/kg/hod a postupně dávku zvyšujeme. S nástupem tolerance a nutností zvyšování dávky je nutné počítat po 2–4 dnech podávání.
Bolus (sedace) obvykle 0,1–1 μg/kg i. v.
Poznámka
Během terapie je nutné zajistit monitoraci životních funkcí. Nástup tolerance s nutným zvyšováním dávek je možné očekávat již během 2–4 dnů. Zejména u nedonošených novorozenců je nutné pečlivě monitorovat úroveň analgezie a sedace.
Při léčbě opioidy je nutné počítat s možností výskytu respirační insuficience, kterou bude nutné řešit ventilační podporou (umělou plicní ventilací). Účinek opioidů je možné vyrušit podáním naloxonu.
Teikoplanin
Skupina
Glykopeptidové baktericidní antibiotikum
Indikace
Infekce vyvolané bakteriemi citlivými na teikoplanin a rezistentními k jiným antibiotikům. Specifická prevence infekční endokarditidy.
Dávkování
Do 1 měsíce věku: úvodní dávka 16 mg/kg/dávka a následně se v léčbě pokračuje dávkou 8 mg/kg/dávka v intervalu 24 hodin. Při léčbě infekční endokarditidy a terapii infekcí vyvolaných koaguláza-negativními stafylokoky udržovací dávku zvyšujeme na 10 mg/kg/dávku ve stejném dávkovacím intervalu. Léčba sepse by měla trvat nejméně 7 dnů.
Prevence infekční endokarditidy: teikoplanin lze použít v kombinaci s gentamycinem. V této indikaci podáváme 6 mg/kg/dávka teikoplaninu a 2 mg/kg/dávka gentamicinu 30–60 minut před invazivním zákrokem v lokalizaci, ve které předpokládáme možnou infekci.
Poznámka
Z hlediska toxicity není nutno sledovat sérové koncentrace, ale z hlediska ověření účinnosti je monitorování hladin zásadní. Obvyklé minimální koncentrace (Cmin) by měly být nejméně 10 μg/ml, vhodnější je udržovat sérové koncentrace 10–20 μg/ml. Stejně jako u vankomycinu se doporučuje kontrola sérových hladin u pacientů s renální insuficiencí.
Theofyllin, Aminofyllin
Skupina
Bronchodilatans, centrální dechové stimulans, methylxantin
Indikace
Apnoe z nezralosti, hypoventilace po extubaci, postanestetické nepravidelnosti dechové aktivity.
Dávkování
I. v. podávání: Úvodní nasycovací dávka 6–8 mg/kg aminofyllinu i. v. formou krátké infuze během 20–30 min, následně udržovací dávka 1–3 mg/kg každých 8–12 hodin.
Poznámka
V současnosti jsou již theophyllin a aminophyllin nahrazeny kofeinem.
Vankomycin
Skupina
Glykopeptidové antibiotikum
Indikace
Infekce vyvolané grampozitivními koky rezistentními na jiná antibiotika. Léčba klostridiových infekcí.
Dávkování
U sepse obvykle podáváme úvodní dávku 10 mg/kg/dávku, při meningitidě 15 mg/kg/dávku. Orientační dávkovací schéma uvádí tabulka. Přípravek musí být aplikován formou pomalé infuze, nejméně během 60 minut. Při rychlejší aplikaci narůstá riziko histaminové reakce provázené hypotenzí.
| Gestační stáří (týdny) | Stáří (dny) | Jednotlivá dávka (mg/kg) | Interval podávání (hodiny) |
| ≤ 29 | ≤ 14 | 10-15 | 18 |
| > 14 | 12 | ||
| 30–36 | ≤ 14 | 10-15 | 12 |
| > 14 | 8 | ||
| 37–44 | ≤ 7 | 10-15 | 12 |
| > 7 | 8 | ||
| ≥ 45 | všichni | 10-15 | 6 |
Poznámka
Dávkovací schéma je nutné optimalizovat dle sérových koncentrací, aby byly zajištěny odpovídající terapeutické koncentrace. Vrcholové koncentrace jsou (C max): 25–40 μg/ml, minimální koncentrace (C min): 5–10 μg/ml.
Vitamin D
Skupina
Liposolubilní vitamin
Indikace
Prevence a léčba deficience vitaminu D.
Dávkování
Běžná substituce u kojených dětí: 7,5 μg (300 IU) jednou denně p. o. po celou dobu kojení (případně do 1 roku života).
Nedonošení novorozenci: 7,5–10 μg (300–400 IU) jednou denně p. o. do dosažení hmotnosti 3 kg.
Malabsorpce: obvykle 750 μg (30000 IU) jednou měsíčně i. m.
Léčba prokázané deficience vitaminu D: 7,5mg (300 000 IU) formou i. m. bolusu přibližně jednou měsíčně.
Poznámka
Přepočet jednotek: 10 μg = 400 IU
Vitamin K
Skupina
Liposolubilní vitamin
Indikace
Profylaxe a léčba krvácivé nemoci novorozenců. Substituce při hypovitaminóze z důvodů poruchy resorpce nebo nedostatečné syntézy (střevní dysmikrobie).
Dávkování
I. m. profylaxe: Obvykle se doporučuje dávka 0,5–1,0 mg/dávka aplikovaná po narození. Pro novorozence s porodní hmotností do 2500 g se doporučuje dávka 0,3–1,0 mg.
P. o. profylaxe: Obvykle se podává dávka 2 mg/dávka p. o. po narození. U kojených dětí se doporučuje následná substituce v dávce 2 mg/dávka každých 4–6 týdnů, nebo 1 mg/dávka jednou týdně po dobu 12 týdnů.
Léčba krvácení při deficienci vitaminu K: Dávka 100 μg/kg i. v.
Poznámka
Profylaxe aplikovaná i. v. neposkytuje odpovídající profylaxi hemoragické nemoci novorozenců po dostatečně dlouhou dobu a dávka by měla být opakována přibližně s týdenním odstupem.